Pandemie!!!

Poté, co v kotci onemocnělo prase Susan lidskou chřipkou, nehledě na skutečnost, že zhoubu mohl přivát pasát Egon, přes pláč a prosby byl Sikha označen za šiřitele a na výzvu krizové komise neprodleně utracen. 
Rodina si zakryla tvář bílým závojem na znamení smutku a sama ho udeřovala kamením. Čtvrtý den na letišti v Montrealu, při žádosti o azyl, zdravotně-sociální vojenský přidělenec četař Stein, když viděla, jak ho bijou do hlavy, pozvracela účastí čip s daty a tak v průběhu tříměsíční zákonné lhůty na znovupodání žádosti, netrvalo dlouho a lebka odevzdala svůj obsah do klobouku. Ze stejné tradice mu byl humánně ponechán. Rodina si pokryla tváře černými šátky na znamení radosti a byla postřílena zásahovou jednotkou, která je považovala za teroristické komando.

Kátharanské rodiště Sikhy bylo srovnáno se zemí napalmem. A ačkoliv z karanténní zóny neunikl ani čmelák, ve vesnici Ghárápindí již stůňou čuníci tři - obyvatelstvo vesnice před deportací do kafilérie přísahalo, že chrochtavé identifikační zvuky byly modulovány nevědomky dvěma stařenami, které upozorňovaly na bolesti v zádech. Pitva prokázala, že skutečně ploténky měly sešlé ...

Je třeba si zoufat?

Ano, je.

Odborník na lidskou chřipku Ján Rákoczi-Dodrnec potvrzuje, že prase, když kašle, přestává komunikovat se svým okolím. A prase, které nemluví je smutné ... a nežere!